Vojsko císařské leželo roku 1757 na rozličných místech v Čechách. Friedrich II. vtrhl hned na počátku války do Čech, zvítězil u Lovosic 1. října 1756 a u Prahy 6. května 1757. Po nešťastné bitvě byli nyní císařští vehnáni do Prahy. Část poražených utíkala k malé záložní armádě směrem ke Starému Kolínu, kde 17. května velel generál Daun, částečně ke Golčovu Jeníkovu. Král pruský obehnal nyní uzavřenou Prahu, do níž prudce velel stříleti.

Vojsko u Golčova Jeníkova stále vzrůstalo. V čase tom stál pruský velitel vévoda Bevernský poblíž města Kolína, aby překážel Daunovi spojitost s posádkou pražskou. Když Prusové obsadili Nový Kolín, odtáh Daun k Čáslavi a dále ke Golčovu Jeníkovu, kde shromáždil své vojsko. Dne 12. června hnul se Daun s veškerým vojskem svým od Golčova Jeníkova směrem ke Kutné Hoře, vévoda Bevernský couvnul ke Kouřimi.

Dne 18. června r. 1757 strhla se mezi oběma vojsky pamětihodná bitva kolínskáu Chocenic a Křečhoře. Friedrich stoje na vrchu u Nové Vsi, po něm „Bedřichov“ nazvaném, řídil osobně nástup svých pluků. Prusové byli však poraženi.

Mimo mnohé odborníky vojenské vylíčil bitvu u Kolína milčický rychtář Fr. Vavák (1741-1817). Veršování to i s notami bylo přitištěno k spisku roku 1758 vydanému. Zpívána jest píseň: „Kolíne, Kolíne, na pěkné rovině“ atd.